Organizace Mezinárodního soudního dvora OSN

Mezinárodní soudní řízení je rozhodování mezinárodních sporů právní povahy sborem stálých soudců z povolání na základě mezinárodního práva a v pevných procesních formách. Mezinárodní soudy vznikly až ve 20. století: Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, Mezinárodní tribunál pro mořské právo a Evropský smírčí a rozhodčí soud SD je jeden z hlavních orgánů OSN, ustaven podle Charty OSN, má materiální návaznost na Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti (1921-1940). Od roku 1947 je ustaven Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Sídlem Dvora je Haag, což ovšem nevylučuje, aby vykonával svůj úřad i jinde, považujeli to za vhodné.

Právním základem Mezinárodního soudního dvora jsou:
1. Charta OSN,
2. Statut Mezinárodního soudního dvora
3. Jednací řád Dvora

Účastníci Statutu Mezinárodního soudního dvora jsou sice členské státy OSN, ovšem to není podmínkou přijetí jurisdikce Mezinárodního soudního dvora. Nečlenské státy se mohou stát také účastníky za podmínek stanovených Valným shromážděním po předchozím doporučení Radou bezpečnosti

S L O Ž E N Í

- sbor 15 soudců vybíraných z osob schopných zastávat funkce nejvyšších soudců ve svých zemích, nebo ze znalců mezinárodního práva (současně jen jeden st. příslušník)
- volí se ze seznamu osob, a to v odděleném hlasování Valného shromáždění a Rady bezpečnosti (naprostá většina všech členů obou orgánů)
- funkční období soudců je 9 let s možností znovuzvolení, volby probíhají každé tři roky, přičemž se obměňuje vždy 1/3 soudců
- je nutná nezávislost soudců, nesmějí vykonávat žádné politické nebo správní funkce ani žádné povolání
- působí i ve sporech domovského státu
- soudci požívají diplomatické výsady a imunity
- Mezinárodní soudní dvůr zasedá v plénu, kvórum tvoří 9 soudců
- každoročně se zřizují 5-ti členné senáty pro zkrácené řízení

Pravomoc Mezinárodního soudního dvora

Mezinárodní soudní dvůr je příslušný:
1. rozhodovat spory mezi státy
2. podávat určitým mezinárodním organizacím posudky o právních otázkách, které souvisejí s jejich činností

A.   S P O R Y

- pouze státy mohou být stranami ve sporech, nárok jednotlivce proti cizímu státu, vzniklý porušením MP cestou diplomatické ochrany
- otázky právní povahy: spory o výklad mezinárodních smluv, o otázkách mezinárodního práva, o existenci skutečnosti, která zakládá porušení mezinárodního závazku, spor o povahu nebo rozsah náhrady škody
- souhlas s příslušností sporu mohou strany vyjádřit:
(1) dohodou,
(2) dříve uzavřenou smlouvou,
(3) opčním protokolem za podmínek reciprocity,
(4) konkludentně při neuplatnění námitky nepříslušnosti Mezinárodní soudní dvůr

B.  P O R A D N Í   P O S U D K Y

- o právních otázkách souvisejících s činností některých organizací
- na žádost Valného shromáždění, Rady bezpečnosti a na základě zmocnění Valného shromáždění i mezinárodní odborné organizace přidružené k OSN
- nesmí jíti o politické otázky
- právně nezávazné pro mezinárodní organizace

C.  S P O R N É   Ř Í Z E N Í

Řízení se skládá ze dvou částí:
1. písemná - Spočívá v rozeslání spiů, písemností a všech průvodních dokladů Dvoru a stranám sporu. Veškeré písemnosti se rozesílají prostřednictvím tajemníka Dvoru.
2. ústní - Během ústního řízení dojde k vyslechnutí svědků, znalců, zmocněnců a právních zástupců. Ústní jednání řídí předseda. Ústní jednání je veřejné, není-li rozhodnuto jinak. - jedná na návrh oprávněných stran (oznámením kompromisu nebo písemnou žalobou)
- úředním jazykem dvora je francouzština a angličtina
- spory se rozhodují většinou hlasů, v případě rovnosti rozhoduje hlas předsedy
- na základě čl. 38 / 1 Statutu Mezinárodní soudní dvůr jsou podkladem pro rozhodnutí soudu:
  (1) mezinárodní úmluvy obecné i partikulární;
  (2) mezinárodní obyčej, jakožto důkaz obecné praxe uznávané za právo;
  (3) obecné zásady právní civilizovaných národů;
  (4) soudní rozhodnutí a učení nejkvalifikovanějších znalců jakožto podpůrný prostředek;
  (5) ekvita - spravedlnost a slušnost, jestliže se stran o tom dohodnou
- ad 1-3 základní a 4,5 podpůrné prameny, přičemž rozlišování mezi psanými a nepsanými prameny je zavádějící + jednostranné právní akty států (notifikace, uznání, protest, zřeknutí se a příslib)
- možnost rozsudku pro zmeškání
- rozsudek je konečný a bez odvolání, sporné strany jsou jím vázány
- možnost obnovy řízení 6 měsíců od objevení nové skutečnosti maximálně však do 10 let od rozsudku
- každá strana nese vlastní náklady