Sekretariát

Sekretariát OSN je mezinárodní štáb úředníků pracujících v různých zemích světa, který vykonává nejrůznější každodenní úkoly organizace. Poskytuje podporu ostatním orgánům Spojených národů a spravuje jimi vytyčené programy a činnosti. Hlavou Sekretariátu je generální tajemník, který je jmenován Valným shromážděním na základě doporučení Rady bezpečnosti na pětileté (obnovitelné) funkční období.

Povinnosti vykonávané Sekretariátem jsou stejně rozmanité jako otázky, jimiž se Organizace spojených národů zabývá. Zahrnují vše od administrace mírových operací až ke zprostředkovatelské činnosti v mezinárodních sporech, posuzování hospodářských a společenských trendů jako podkladů pro studie o lidských právech a trvale udržitelném rozvoji. Pracovníci Sekretariátu také informují světová média o práci OSN, organizují mezinárodní konference o zásadních problémech současného světa, sledují, do jaké míry jsou rozhodnutí jednotlivých orgánů OSN plněna, nebo zajišťují tlumočení projevů a překlady dokumentů do oficiálních jazyků OSN.

V současné době tvoří štáb Sekretariátu 8600 stálých zaměstnanců ze 170 zemí světa. Jako mezinárodní úředníci jsou stejně jako generální tajemník odpovědní Organizaci spojených národů a skládají přísahu, že nebudou vyžadovat ani přijímat pokyny od jakékoliv vlády nebo orgánu mimo OSN. Na základě Charty OSN se každý stát zavazuje, že bude respektovat mezinárodní charakter odpovědnosti generálního tajemníka a pracovníků Sekretariátu a zdrží se snahy ovlivňovat jejich činnost.

Organizace spojených národů sídlí v New Yorku, ale její další významné složky se nachází i v Ženevě, Vídni a Nairobi. Úřad OSN v Ženevě (UNOG) je centrem konferenční diplomacie a fórem pro jednání o otázkách odzbrojení a lidských práv. Úřad OSN ve Vídni (UNOV) je řídícím centrem činnosti OSN na poli kontroly zneužívání drog, prevence zločinnosti a výkonu trestní spravedlnosti a otázek týkajících se vesmíru a mezinárodního obchodního práva. Úřad OSN v Nairobi (UNON) je řídícím centrem činnosti v oblasti životního prostředí a lidských sídel.

Generální tajemník

Generální tajemník je Chartou označován za "hlavního správního úředníka OSN". Jeho role je ve skutečnosti mnohem širší. Generální tajemník je pro světové společenství symbolem Spojených národů a hodnot zakotvených v zakládající Chartě. Je rovným dílem diplomat i aktivista, vyjednavač i obhájce. Výkon jeho funkce vyžaduje silnou energii, citlivost a představivost, k nimž musí generální tajemník přidat svůj nezdolný optimismus a přesvědčení, že principy vyjádřené v Chartě jsou uskutečnitelné. Současným generálním tajemníkem OSN, v pořadí již sedmým, je Kofi Annan z Ghany, který se svého úřadu ujal 1. ledna 1997.

Práce generálního tajemníka neodmyslitelně zahrnuje určitou míru tvůrčího napětí, vyplývající z definice jeho funkce v Chartě OSN. Na jednu stranu má být tajemníkem, tedy vedoucím sekretariátu, zodpovědným za administrativní činnost, zároveň však musí být mluvčím a zosobněním vůle mezinárodního společenství. Generální tajemník musí hovořit a jednat v zájmu míru, ale přitom by jistě neuspěl, kdyby nebral v potaz zájmy velmocí a regionálních uskupení, patřících mezi členské státy.

Mimořádný vliv, jehož prostřednictvím může generální tajemník ovlivňovat mezinárodní vývoj, byl demonstrován v únoru 1998, kdy Kofi Annan odjel do Bagdádu v době, kdy mezi Radou bezpečnosti a Irákem panovalo napětí ohledně zbrojní inspekce. Vrátil se s podepsanou dohodou, která odvrátila konflikt, jenž by vedl ke značným ztrátám na lidských životech i k materiálním ztrátám a který by mohl přivodit katastrofální politické důsledky. Generální tajemník však odcestoval do Bagdádu až po důkladné a komplexní konzultaci se členy Rady bezpečnosti a s jejich podporou.

Charta OSN opravňuje generálního tajemníka, aby dal Radě bezpečnosti k posouzení jakoukoliv záležitost, která by mohla ohrozit mezinárodní mír a bezpečnost. Musí rovněž plnit "další funkce", kterými ho pověří Rada bezpečnosti a další orgány OSN. Tyto poměrně nespecifické směrnice sice evidentně omezují pravomoci úřadu generálního tajemníka, zároveň mu však poskytují poměrně široký prostor k iniciativě, jak ukázala bagdádská intervence.

Práce generálního tajemníka rovněž zahrnuje neustálé kontakty a konzultace s předními světovými představiteli a dalšími osobnostmi, účast na zasedáních různých orgánů OSN a časté cesty po celém světě, které tvoří součást jeho úsilí seznámit se se všemi aspekty mezinárodních problémů stojících před OSN a s názory všech 185 členských států i s názory představitelů občanské společnosti. Generální tajemník každoročně publikuje zprávu o činnosti OSN, v níž hodnotí činnost světové organizace a nastiňuje její budoucí priority.

Jednou z klíčových rolí generálního tajemníka je "využívání svého vlivu" - který vyplývá z jeho postavení a nestrannosti, k takzvané "preventivní diplomacii". Jedná se o veřejné i soukromé kroky, které generální tajemník podniká k zabránění vzniku, zesilování a eskalace mezinárodních neshod. Od svého nástupu do funkce generální tajemník svůj vliv dynamickým způsobem použil k oživení mírového procesu v dlouhodobých sporech v mnoha zemích včetně Afghánistánu, Angoly, Kypru, Východního Timoru, Tádžikistánu a Západní Sahary.

Každý generální tajemník své úkoly dále definuje s ohledem na aktuální požadavky, které jsou na OSN kladeny. Současný generální tajemník si za svou prioritu zvolil reformu Spojených národů prostřednictvím urychlení a zefektivnění procesu reorganizace, který má za cíl tuto světovou organizaci učinit schopnější a pružnější vzhledem k rychle se měnící politické i ekonomické scéně v období po studené válce a zároveň posílit její vliv na životy obyvatel celého světa.

Reformní opatření

V prvním roce svého funkčního období předložil Kofi Annan souhrn zásadních reforem, většina z nich byla v roce 1997 přijata Valným shromážděním. S ohledem na požadavky na zefektivnění organizace a na posílení praktického dosahu jejího vlivu ze strany členských států byly přijaty reformy jak administrativního charakteru (včetně bezprecedentního rozpočtu s nulovým růstem a důsledného úsilí zkvalitnit správní procedury), tak organizačního charakteru s důrazem na schopnost OSN reagovat účinněji a rychleji na rostoucí nároky, které jsou na ni kladeny zejména na úrovni států a regionů. Tyto změny, zejména v práci Sekretariátu, se již v OSN stačily projevit a povedou k dalšímu zkvalitnění programů, rozhodovacích procesů a zlepšení koordinace celého systému, zejména pak v klíčových oblastech míru a bezpečnosti, ekonomického a sociálního rozvoje, lidských práv a humanitární pomoci.

V rámci reformních opatření byla vytvořena nová funkce náměstka generálního tajemníka, jehož úkolem je pomáhat generálnímu tajemníkovi s plněním množství úkolů, za které zodpovídá. Jako první byla do této funkce jmenována Louise Frechettová, která byla před svým jmenováním v lednu 1998 náměstkyní kanadského ministra národní obrany. Jedním z jejích v současnosti nejdůležitějších úkolů je dohled na zavádění reformních opatření. Náměstkyně generálního tajemníka dále disponuje přímou pravomocí nad Úřadem pro financování rozvoje, který byl nově vytvořen v rámci snahy o posílení profilu a vůdčí úlohy OSN v otázkách rozvoje.

Dále byla přijata opatření s cílem zvýšit efektivitu programů souvisejících s rozvojem, s lidskými právy a humanitární pomocí, s bojem proti organizovanému zločinu a obchodu s drogami. Dalším přednostním cílem je upevnění návaznosti na občanskou společnost, kterou reprezentují nevládní organizace, odbory, obchodní skupiny a jiné subjekty. Tyto snahy se setkaly se silnou pozitivní reakcí včetně významných darů ze strany soukromých osob věnovaných na další posílení a rozvoj činnosti nejrůznějších orgánů systému Organizace spojených národů. Mezi nejvýznamnější z nich patřila jedna miliarda USD, kterou Organizaci spojených národů věnoval v roce 1997 člen představenstva společnosti Time-Warner Ted Turner.

Valné shromáždění nadále projednává důležité institucionální změny, včetně rozšíření Rady bezpečnosti, reorganizace Ekonomické a sociální rady, proporční změny ve výši příspěvků do OSN ze strany členských států a opatření na zlepšení celkové koordinace systému Organizace spojených národů a jejích specializovaných orgánů. Prostřednictvím těchto dlouhodobých změn má dojít k vytvoření pevné politické a finanční základny, z niž by vycházela centrální úloha OSN v rámci světového společenství v nadcházejících desetiletích.