Rada bezpečnosti

Charta uděluje Radě bezpečnosti hlavní zodpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.

Rada má 15 členů, z toho 5 stálých - Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie - a 10 nestálých, které Valné shromáždění volí na dvouleté období.

Každý člen Rady má jeden hlas. Ke schválení rozhodnutí o procedurálních otázkách je zapotřebí alespoň devíti hlasů z patnácti. Pro rozhodnutí o zásadních otázkách je zapotřebí devíti hlasů včetně souhlasu všech pěti stálých členů. Jedná se o takzvané pravidlo "jednomyslnosti mocností", často označované jako "právo veta". Pokud jeden ze stálých členů nesouhlasí s rozhodnutím, může hlasovat proti a tím návrh vetovat. Všech pět stálých členů již právo veta v minulosti při různých příležitostech uplatnilo. Pokud stálý člen nesouhlasí s rozhodnutím, ale zároveň jeho přijetí nechce znemožnit uplatněním práva veta, může se zdržet hlasování. Podle Charty OSN souhlasí všechny členské státy s tím, že budou rozhodnutí Rady bezpečnosti respektovat a naplňovat. Zatímco ostatní orgány OSN udělují doporučení vládám, Rada bezpečnosti má jediná pravomoc přijímat rozhodnutí, která jsou na základě Charty OSN pro členské státy závazná.

Funkce a pravomoci

Charta vymezuje tyto funkce a pravomoci Rady bezpečnosti.
- Udržovat mezinárodní mír a bezpečnost v souladu se zásadami a cíli Organizace spojených národů.
- Vyšetřovat konflikty či situace, jež by mohly vést k mezinárodnímu napětí;
- Doporučovat způsoby řešení těchto sporů či podmínky pro uzavření dohody;
- Vypracovávat plány na vytvoření systému kontroly zbrojení.
- Rozhodovat, zda došlo k ohrožení míru či aktu agrese a doporučovat opatření, jež by měla být učiněna.
- Vyzývat členské státy k uplatňování hospodářských sankcí a dalších nenásilných opatření k zabránění či zastavení agrese.
- Vojensky zakročovat proti agresorovi.
- Doporučovat přijetí nových členů Spojených národů.
- Vykonávat poručenské funkce OSN ve "strategických oblastech";
- Doporučovat Valnému shromáždění jmenování generálního tajemníka a společně s Valným shromážděním volit soudce Mezinárodního soudního dvora.

Rada bezpečnosti je organizována tak, aby mohla fungovat nepřetržitě, a zástupci každého z jejích členů musí být stále přítomni v sídle OSN. Rada se může scházet i mimo své stálé sídlo: roku 1972 například zasedala v etiopské Addis Abebě a následující rok v panamském hlavním městě Panama City.

Pokud je Radě bezpečnosti předložen případ ohrožení míru, jako první krok obvykle Rada doporučí oběma stranám, aby se pokusily o dosažení dohody mírovou cestou. V některých případech samotná Rada situaci prošetří a zajistí zprostředkování dohody. Může jmenovat zvláštní zástupce nebo požádat generálního tajemníka, aby je jmenoval sám nebo použil svých zprostředkovatelských orgánů. Rada může rovněž navrhovat zásady mírového uspořádání.

V případě, že spor vyústí v ozbrojený konflikt, se Rada bezpečnosti především snaží o jeho co možná nejrychlejší ukončení. Již mnohokrát vydala Rada bezpečnosti pravidla příměří, která zabránila dalšímu rozšíření násilí.

Rada rovněž vysílá mírové jednotky OSN, které mají za cíl pomoci omezit napětí v problematických oblastech, oddělit od sebe nepřátelské strany a vytvořit pokojnou atmosféru, v níž je možno usilovat o mírové urovnání. V souladu s kapitolou VII Charty může Rada rozhodovat o donucovacích krocích, hospodářských sankcích (jako je například obchodní embargo) nebo kolektivních vojenských akcích.