Ekonomická a sociální rada

Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) byla zřízena na základě Charty OSN jako hlavní orgán pro koordinaci hospodářské a sociální činnosti OSN a jejích specializovaných přidružených organizací systému OSN. Rada má 54 členů, jmenovaných na tříleté funkční období. V Radě se hlasuje prostou většinou a každý člen disponuje jedním hlasem.

Funkce a pravomoci

Ekonomická a sociální rada má následující funkce a pravomoci:
- Sloužit jako ústřední diskusní fórum k projednávání mezinárodních hospodářských a sociálních záležitostí a politických doporučení členským státům a systému OSN.
- Vypracovávat či iniciovat studie a zprávy a předkládat doporučení týkající se mezinárodních hospodářských, sociálních, kulturních, vzdělávacích, zdravotních a dalších souvisejících záležitostí.
- Podporovat respektování a dodržování lidských práv a základních svobod.
- Svolávat mezinárodní konference a připravovat návrhy úmluv, určených k předložení Valnému shromáždění.
- Koordinovat činnost specializovaných přidružených organizací prostřednictvím konzultací a poradenské činnosti a skrze doporučení předkládaná Valnému shromáždění a členským státům.
- Vést konzultace s nevládními organizacemi o otázkách, jimiž se Rada zabývá.

ECOSOC posiluje své koordinační pravomoci, zvláště na poli koordinace celosystémových socioekonomických činností včetně zajištění akcí navazujících na mezinárodní konference a dohledu nad prováděním rozvojové činnosti.

Zasedání

Ekonomická a sociální rada se obvykle každý rok schází na dvou hlavních pětitýdenních zasedáních, která se konají střídavě v New Yorku a v Ženevě. Součástí zasedání je setkání na vysoké úrovni za účasti ministrů a dalších vysokých státních představitelů, na němž se projednávají stěžejní hospodářské a sociálních otázky. Celoroční práce Rady probíhá v jejích přidružených orgánech - - komisích a výborech - které se v pravidelných intervalech schází a informují Radu o výsledcích své činnosti.

Pomocné a přidružené orgány

K pomocným orgánům Hospodářské a sociální rady patří:

Devět výkonných komisí, které jsou jednacími orgány pověřenými projednáváním otázek a udělováním doporučení v rámci svého pole působnosti a odbornosti. Jsou to: Statistická komise, Komise pro populaci a rozvoj, Komise pro sociální rozvoj , Komise pro lidská práva, Komise pro postavení žen, Komise pro omamné látky, Komise pro prevenci kriminality a trestní právo, Komise pro vědu a techniku pro rozvoj, a Komise pro udržitelný rozvoj.

Pět regionálních komisí rozdělených podle Organizace spojených národů: Hospodářská komise pro Afriku (se sídlem v Addis Abebě v Etiopii), Hospodářská a sociální komise pro Asii a Tichomoří (Bangkok, Thajsko), Ekonomická komise pro Evropu (Ženeva, Švýcarsko), Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast (Santiago, Chile), Hospodářská a sociální komise pro západní Asii (Bejrút, Libanon). Hlavním úkolem těchto regionálních komisí je iniciovat opatření na podporu hospodářského rozvoje jednotlivých regionů a na posílení ekonomických vztahů mezi zeměmi v daném regionu i vztahů s ostatními zeměmi světa.

Čtyři stálé výbory: Výbor pro program a koordinaci, Výbor pro lidská sídla, Výbor pro nevládní organizace, Výbor pro styk s mezivládními agenturami.

Řada specializovaných orgánů pro oblasti jako plánování rozvoje, přírodní zdroje a ekonomická, sociální a kulturní práva.

Výkonné výbory a rady nejrůznějších orgánů OSN (Dětský fond OSN, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Rozvojový program OSN / Populační fond OSN, Světový potravinový program, Mezinárodní výzkumný a vzdělávací institut pro zlepšení postavení žen). S Radou rovněž spolupracuje Mezinárodní výbor pro kontrolu omamných látek.

Na základě pověření Valného shromáždění Ekonomická a sociální rada v současné době pracuje na revizi výkonných komisí a specializovaných skupin a orgánů a zevrubné revizi podrobuje i regionální komise.

Vztahy s nevládními organizacemi

Ekonomická a sociální rada spolupracuje na základě ustanovení Charty s nevládními organizacemi v otázkách spadajících do její pravomoci. Více než 1500 nevládních organizací má nyní tzv. konzultativní status při Ekonomické a sociální radě. Rada si uvědomuje, že by těmto organizacím měla být dána příležitost vyjádřit stanoviska a že nevládní organizace disponují praktickou zkušeností a technickou odborností, která je pro práci Rady velmi cenná.

Rada rozlišuje tři kategorie nevládních organizací: do první kategorie patří organizace, které se podílí na většině činností Rady; organizace ve druhé kategorii mají zvláštní pověření ve specifických oblastech; organizace, které mohou být příležitostně zapojeny do práce Rady, tvoří třetí seznam organizací využitelných pro jednorázové konzultace.

Nevládní organizace s poradenským statutem mohou posílat pozorovatele na veřejná zasedání Rady a jejích pomocných orgánů a mohou předkládat písemná vyjádření o práci Rady. V otázkách společného zájmu mohou také konzultovat Sekretariát OSN.

Vztahy mezi OSN a přidruženými nevládními organizacemi zaznamenaly v průběhu let výrazný rozvoj. OSN k nevládním organizacím stále více přistupuje jako k partnerům, které konzultuje v otázkách postupů a programů a jejichž prostřednictvím získává důležitou návaznost na občanskou společnost. Čím dál tím více nevládních organizací na celém světě každodenně spolupracuje se společenstvím Spojených národů a přispívá tak k dosažení cílů vytyčených Chartou OSN.