Valné shromáždění

Valné shromáždění je hlavním jednacím orgánem OSN. Skládá se ze zástupců všech členských států, z nichž každý má jeden hlas. K přijetí rozhodnutí o důležitých otázkách, jako o míru a bezpečnosti, o přijetí nových členů a o rozpočtu, je nutná dvoutřetinová většina hlasů. Při rozhodování o ostatních otázkách stačí prostá většina.

Funkce a pravomoci

Charta zakotvuje následující funkce a pravomoci Valného shromáždění:
- Zvažovat a doporučovat záležitosti týkající se principů spolupráce při udržování světového míru a bezpečnosti včetně principů týkajících se odzbrojení a regulace zbrojení.
- Jednat o otázkách týkajících se mezinárodního míru a bezpečnosti kromě případů, kdy je spor či situace projednávána Radou bezpečnosti, a vyslovovat v těchto otázkách doporučení.
- Projednávat a s toutéž výjimkou činit doporučení v jakýchkoli otázkách, které spadají do rámce Charty nebo mají vliv na pravomoci a funkce kteréhokoli jiného orgánu OSN.
- Iniciovat studie a předkládat doporučení na podporu mezinárodní politické spolupráce, rozvoje a kodifikace mezinárodního práva, výkonu lidských práv a základních svobod a mezinárodní spolupráce v oblasti ekonomické, sociální, kulturní, vzdělávací a zdravotní.
- Prosazovat mírové řešení jakékoli situace, bez ohledu na její původ, která by mohla narušit přátelské vztahy mezi národy.
- Přijímat a zvažovat zprávy od Rady bezpečnosti a dalších orgánů OSN;
- Určovat a schvalovat rozpočet OSN a určovat výši příspěvků jednotlivých členů.
- Volit nestálé členy Rady bezpečnosti, členy Hospodářské a sociální rady a volených členů Poručenské rady; společně s Radou bezpečnosti se podílet na volbě soudců Mezinárodního soudního dvora a na základě doporučení Rady bezpečnosti jmenovat generálního tajemníka OSN.

Zasedání

Řádné zasedání Valného shromáždění začíná každoročně obvykle v září. Například zasedání pro rok 1998-1999 bylo 53. řádným zasedáním Valného shromáždění. Na začátku každého řádného zasedání volí Valné shromáždění nového předsedu, 21 místopředsedů a předsedy šesti hlavních výborů. K zajištění rovnoměrného geografického zastoupení rotuje předsednictví každoročně mezi pěti skupinami států: afrických, asijských, východoevropských, latinsko-amerických a ostatních států.

Valné shromáždění může svolat i své mimořádné zasedání, a to na žádost Rady bezpečnosti, většiny členských států OSN nebo jednoho člena za předpokladu, že s tím většina ostatních členů souhlasí. Mimořádné zasedání může být svoláno do 24 hodin od vznesení požadavku Radou bezpečnosti na základě hlasu kteréhokoli z devíti členů Rady nebo z podnětu většiny členských států OSN nebo na základě žádosti jediného člena, pokud s tím většina členů souhlasí.

Na začátku každého řádného zasedání se koná všeobecná rozprava, při níž často vystupují nejvyšší představitelé států a vlád a během níž vyjadřují své názory na široké spektrum mezinárodních otázek. Většina z nich je poté projednávána v šesti hlavních výborech:
První výbor (Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost)
Druhý výbor (Hospodářský a finanční výbor)
Třetí výbor (Sociální, humanitární a kulturní výbor)
Čtvrtý výbor (Zvláštní výbor pro politické otázky a otázky dekolonizace)
Pátý výbor (Administrativní a rozpočtový výbor)
Šestý výbor (Právní výbor)

Některé otázky jsou projednávány pouze při plenárních schůzích, nikoliv v některém z hlavních výborů. O všech záležitostech se hlasuje na plenárních schůzích, obvykle na konci řádného zasedání, kdy už je výbory projednaly a předložily návrhy rezolucí plénu Valného shromáždění.

O výsledku hlasování ve výborech rozhoduje prostá většina. Při plenárních schůzích mohou být rezoluce přijímány aklamací, bez námitky nebo bez hlasování, nebo může být hlasování zaznamenáno či provedeno dotazováním zástupců členských států.

Usnesení Valného shromáždění sice nejsou pro vlády právně závazná, ale vyjadřují převládající názor světa na mnoho mezinárodních otázek a jsou zaštítěna morální autoritou světového společenství.

Celoroční činnost OSN vychází především z rozhodnutí Valného shromáždění, tedy z vůle většiny členských států, která je vyjádřena prostřednictvím rezolucí přijatých Shromážděním.

Tuto činnost vykonávají:
- výbory a jiné orgány ustavené Valným shromážděním, které jsou pověřeny studovat a podávat zprávy o specifických otázkách jako jsou odzbrojení, udržování míru, rozvoj a lidská práva;
- mezinárodní konference svolávané Valným shromážděním a
- Sekretariát Organizace spojených národů - generální tajemník a jeho aparát mezinárodních úředníků.