Arbitráž a smírčí řízení v mezinárodním právu veřejném

A. MEZINÁRODNÍ SPOR

neshoda o právní nebo faktické otázce, konflikt právních názorů nebo zájmů mezi dvěma subjekty (Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti)

MÍROVÉ PROSTŘEDKY UROVNÁNÍ SPORŮ

A. cestou diplomatických jednání
(1) jednání,
(2) dobré služby,
(3) zprostředkování,
(4) vyšetřování,
(5) smírčí řízení,

B. soudní cestou
(1) rozhodčí řízení,
(2) soudní řízení,

JEDNÁNÍ
sporné strany si vzájemně přímo předkládají své požadavky a snaží se nalézt vzájemně přijatelný způsob urovnání sporu

DOBRÉ SLUŽBY
třetí státy nebo jiní třetí činitelé vystupující coby zprostředkovatelé, na sporu přímo nezúčastněni, napomáhají se souhlasem sporných stran zahájení a kladnému průběhu jednání mezi stranami o sporné věci - poskytují jim věcné a osobní služby, avšak samy se neúčastní vlastního jednání

ZPROSTŘEDKOVÁNÍ podobné předchozímu, ale prostředník se účastní vlastního jednání, snaží se najít a předložit návrh přijatelného řešení - je účastníkem jednání, aniž by byl stranou ve sporu

B. ARBITRÁŽ - mezinárodní rozhodčí řízení

- hlavní zásady jsou kodifikovány v Haagské úmluvě o pokojném vyřizování mezinárodních sporů z r. 1907

- rozumí se jí urovnání sporů mezi státy prostřednictvím rozhodců, které si strany zvolí, a podle práva

- příslušnost vzniká jen souhlasem sporných stran, kterého je možno dosáhnout:
  1. dohodou ad hoc (dohoda o rozhodčích);
  2. arbitrážní dohodou (- arbitrážní smlouva - závazek států řešit své budoucí spory, blíže určené, cestou arbitráže);
  3. kompromisní doložkou obsaženou v jiné smlouvě (např. obchodní sml.);
  4. konkludentně (neuplatněním námitky nepříslušnosti)

- podle obecného MP je arbitrážní výrok konečný

Existují dva orgány mezinárodní arbitráže:

- Stálý rozhodčí soud v Haagu není stálým orgánem (pouze kancelář soudu a seznam arbitrů)

- je příslušný pouze pro spory předložené mu státy s jejich souhlasem

- rozhodčí tribunál: každá strana jmenuje 2 rozhodce ze seznamu (pouze 1 může být st. příslušníkem) a tito 4 zvolí vrchního rozhodce, nedohodnou-li se, zvolí ho 3 stát

- Rozhodčí tribunály pro mořské právo (spory o výklad a aplikaci mořského práva)

- Jsou dva druhy rozhodčích tribunálů:
  1. Rozhodčí tribunál pro mořské právo
  2. Zvláštní rozhodčí tribunál

C. SMÍRČÍ KOMISE - spor o skutkových okolnostech

- po projednání věci, vyslechnutí sporných stran a po vlastním posouzení předkládá sporným stranám nezávazné návrhy na vyřešení sporu (funkce kolektivního zprostředkovatele)

- rozhodující však je, zda sporné strany návrhy přijmou, tzn. spor se uzavírá dohodou sporných stran

- smírčí komise často provádí i vyšetření skutečností, které vyvolaly spor

- pravidla o zřizování a fungování vyšetřovací komise obsahuje Haagská úmluva o pokojném vyřizování mezinárodních sporů z r. 1907 (paritní složení ze zástupců sporných stran a z dalších objektivních třetích členů z jiných států, MO)